Božena Němcová
Božena Němcová
[4.2.1820-21.1.1862]
Původ této spisovatelky, jedné z výrazných autorek české obrozenecké éry, jejíž rodné jméno je Barbora Panklová, je zahalen tajemstvím. Narodila se ve Vídni, vyrůstala v rodině Panklových v Ratibořicích u České Skalice. Výrazně jí ovlivnila rodinná výchova babičky Magdalény Novotné - prosté venkovské ženy. Jako sedmnáctiletá byla provdána za finančního úředníka Josefa Němce, který byl často služebně překládán. Spolu s ním a čtyřmi dětmi pobývala v Josefově, v Litomyšli, v Polné, Domažlicích, v Uherských Ďarmotech a v Praze.
Díky osobnímu půvabu, přirozenému talentu a společenské angažovanosti se stýkala s mnoha představiteli české kultury. Přispívala do řady časopisů básněmi, povídkami, cestopisnými črty, pohádkami a hádankami. Lidová vyprávění jí inspirovala k sedmi svazkům Národních báchorek a pověstí a deseti svazkům Slovenských pohádek a pověstí, které jsou vesměs působivou beletrizací pohádkových námětů. Je autorkou cestopisných a národopisných črtů (Obrázky z okolí Domažlického), realistických povídek z venkovského prostředí (Divá Bára, Pohorská vesnice, Karla, Pan učitel, V Zámku a v podzámčí) a vrcholné románové kronikářské povídky Babička.
Zamřela v poměrně mladém věku nedožitých 42 let v Praze.
DíloPoezie
První díla byly básně:
- Slavné ráno
- Ženám českým
- Moje vlast
Povídky a další kratší prózy
- Baruška (1853) - poprvé vyšla v kalendáři Koleda
- Cesta z pouti
- Čtyry doby, vydáváno také pod názvem Čtyři doby
- Devět křížů
- Divá Bára (1856) - poprvé vyšla v kalendáři Česká pokladnice
- Dlouhá noc
- Dobrý člověk (1858) - poprvé vyšla v časopise Posel z Prahy
- Domácí nemoc
- Dopisy z lázní Františkových
- Hospodyně na slovíčko
- Chudí lidé – vytváří nový typ hrdiny, a sice z prostředí, kde se setkávají různé společenské vrstvy
- Chyže pod horami
- Karla – (1855) - poprvé vyšla v almanachu Perly české, odehrává se v chodské vesnici Stráž
- Národní báchorky a pověsti – zpracování českých pohádek, 7 sešitů
- Obrázek vesnický
- O dvanácti měsíčkách
- Pan učitel – poslední dokončená povídka
- Pomněnka šlechetné duše
- Rozárka
- Selská politika
- Sestry (1855) - poprvé vyšla v almanachu Lada Nióla
- Silný Ctibor
- Slovenské pohádky a pověsti
Větší prózy
- Babička (1855) – psáno po smrti syna Hynka (spisovatelka v psaní tohoto díla patrně hledala útěchu). Popisuje zde vzpomínky na dětství prožité v ratibořickém údolí. Ústřední postavou díla je babička – silně zidealizovaná, stala se symbolem dobra a lásky. Kniha začíná příjezdem babičky na Staré Bělidlo. Další kapitoly popisují život na samotě a obyvatele ratibořického údolí. Babička svoji morální hodnotou výrazně převyšuje ostatní lidi (ze všech vrstev). Většina postav (včetně kněžny, která je také výrazně zidealizovaná), je historicky doložená. Dílo vyznívá optimisticky, a to i přes babiččinu smrt. Objevuje se tu i postava, která do kompozice díla víceméně nezapadá – šílená Viktorka. Mladá komtesa Hortenzie, která jako by zajišťovala určitou realitu světa v tomto díle. Němcová dala dílu podtitul Obrazy venkovského života.
- Pohorská vesnice (1855) – idealistické a zároveň realistické zobrazení vesnice, slučuje tu svět české šlechty, chodského lidu na Šumavě a slovenských drotarů
- V zámku a v podzámčí (1858)
Cestopisy
- Z Uher
- Vzpomínky z cesty po Uhrách
- Obrazy ze života slovenského
- Kraje a lesy na Slovensku
Z Domažlicka
- Obrazy z okolí Domažlického – publicistická próza
- Selská svatba v okolí Domažlic
- O prostonárodním léčení na Domažlicku